Tělo, které je lehké, potřebuje k létání méně síly. Proto ptáci šetří váhou, kde jen to jde. Například jejich kosti jsou duté, tudíž velmi lehké. Jejich peří je lehké a díky zobáku nepotřebují žádné zuby. Když andulka letí, roztahuje křídla co nejdále od sebe a napřimuje nevíc velká péra na konci křídel tak, aby vytvořila pomocí větru co největší vztlak. Svůj let usměrňuje pomocí křídel a ocasu. Andulky jsou dobří letci na dlouhé vzdálenosti, ale umějí se šikovně pohybovat i v tlačenici mazi mnoha ptáky v hejnu.
K mávání křídly je potřeba hodně síly. Proto mají práci velmi silné prsní svaly a zvláště uzpůsobené plíce, které zabraňují tomu, aby jim při letu "došel dech".
—————